Bojíte se rádi? Zde se budete bát !!!! HORORY !!!!

 DUCHU PŘIJD...

Bylo to asi před rokem .U jednoho kamaráda jsme vyvolávali duchy(ani jsme nevěděli koho). Pořád jsme jenom říkali,,Duchu přijď''... Byli jsme u něho v komoře (u toho kamaráda) a najednou se začal hýbat toaletní papír začal tam létat všude možně,svíčka se převrátila a zhasla,my začali ,,řvát'' rychle jsme vylezli ven z komory a otevřeli jsme okno a všechno bylo zase v normálu,ale bylo to hrozný!!!!

PSI

Jednou jsem šla s kamarádkou na michalovickou putnu a se svym psem.Když jsme dorazli na misto nikdo tam nebyl.Po pár minutách co muj pes šmejdil u kamenu ,hodil někdo na něj kámen.S kamarádkou jsme to tam prošli ale nikdo nikde..ale po psovi opět nekdo hodil klacek a tak jsme vzali roha...když jsme se otačeli měly jsme divny pocit že nás někdo sleduje,začal blikat železniční přejezd a všichni psi se kolem nás sneskli ..je to divne i pro nas ale tak co se stalo tak se stalo

DĚJEPIS ZE SNU

Stal se mi takový příběh.Nevím zda je tak magický,ale určitě souvisí s vizí. Měla jsem takovou vizi. V noci se mi zdálo o tom,že máme ve škole máme dějepis a normálně jsme ho jako neměli mít. Ráno jsem se v pohodě probudila a pomalu zapoměla na svůj sen. Připoměla mi ho až věta učitelky: "místo českého jazyka budeme mít dějepis." Na chvíli mě i zamrazilo v zádech. Jistě se podobné příhody staly už jistému množství lidí. Přesto je to velice zvláštní a magické,tyhle předtuchy...

ICHTYL,...PROBODÁVAČ STĚN

Jednou jsme byli se třídou na táboře(něco jako škola v přírodě,ale rozhodně lepší a mohli jsme si celý den dělat co jsme chtěli).Byli jsme tam už podruhé,jenže tentokrát tam byla i moje nejlepší kámoška.Pak nám někdo začal lakovat a probodávat stěny.Z kámoškou jsme ho pojmenovaly Ichtyl a namalovaly jeho (samozřejmě námi vymyšlenou podobiznu) na zeď chatky.Byla to vlastně karikatůra.Jednou jsme tam měli táborák a úplně,ale úplně všichni byli u táboráku.Pak někdo ve tmě za námi začal svítit baterkou.Najednou se nikomu nechtělo od ohně.Trhla jsem s kamarádkou,ale ona že nepůjde.Po táboráku už tam světlo nebylo a ráno jsme zjistily,že nápisy na stěně nepřibyly.

VYVOLÁVÁNÍ MARIE TEREZIE

Jeden den, když u mě doma spala kámoška chtěli jsme dělat neco zábavného a aby to bylo na dlouho . Napadlo nás, že budem vyvolávat duchy , jakou osobu to nás napadlo po chvilce ...marii terezii . Když jsme jí vyvolali tak se začala klepat lampa , ale jen lampa kdyby to bylo zemětřesení tak i třeba stůl ale byla to jen lampa . Bály jsme se a radši jsme ducha nechali být , ráno když jsme se probudili tak jsme byli zděšený , měli jsme každá po těle pupínky a vypadaly strašně , uvědomili jsme si že jsme včera neodvolali ducha . Marie měla dceru která umřela na neštovice , ty pupínky byli neštovice . Jeli jsme hned k doktorovi a byli jsme tam dlouho ...

VYVOLÁVÁNÍ DUCHŮ

Dne 21.2. jsem šla ke své kamarádce kláře.dohodli jsme se že budeme vyvolávat ducha boženy němcové!!!všechno se vyvíjelo jak mělo a přišla otázka-ublížíš nám???ona ´že ano!!!zeptalyjsme se jestli se nám ukáže a najednou se v televizy ukázal neznámý obličej!byla to snad ona?asi ano.potom se nám ještě zjevila na láhvy od koly a mi vůbecnevěděly co dělat!najednou se náš čarovný kámen začal hýbat a napsal-7let od úmrtí báry.že by divá bára?už byl čas božku odvolat a tak jsme jí tedy odvolali.byly jsme pak vyvenčit psa a pak spát.kláře v jedenáct zazvonil v 11:59budík ale neměla ho natažený!a mě začal zase v 4:14 podivně chrčel.Obě jsme měli strach ,co se stane dál.Ráno když jsme šli do školy se nám sám od sebe přivolal výtah.od té doby čekáme co příde dál!!!a radíme vám DUCHY NEVYVOLÁVEJTE!!!

Strašná noc

Stalo se to před 3 lety. Byla horká letní noc, spala jsem odekrytá v pokojíku mé dcery, které bylo 6 let, a najednou slyším zapraskání parketů. Myslela jsem, že dcerka vstala a chce se jí čůrat. Když se takhle v noci vzbudí, bývá zmatená a mohla by čůrat i na zem, tak na ni volám: "Adélko, chceš čůrat?" a bylo ticho, tak volám znovu a podívám se směrem k její posteli a i v té tmě vidím, že klidně spí, ale parkety praskají dál.
A teď přijde to podivné. Jen podotýkám, že mám opravdu velmi jemné spaní, a že jsem opravdu nespala, což jsem si do rána připomínala, abych na to , co se stalo nezapomněla a nebrala to jako sen.
Takže, protože parkety ještě zapraskaly, chtěla jsem si rožnout lampičku nad sebou a zkontrolovat dcerku, natáhla jsem ruku a konec... nemohla jsem se vůbec pohnout. Ani prstem u nohy. Strašně mě to děsilo, nevěděla jsem, co se děje, co se děje s dcerkou.
Nějakou dobu to trvalo, snažila jsem se pohnout, zvednout hlavu, strašně to bolelo a nic. Jako by mě někdo držel. Jako by něchtěl, abych rozsvítila. Pak to povolilo. Byla mi hrozná zima, přesto, že bylo venku horko, ale i když mi byla zima, neměla jsem studené tělo...
Byla jsem z toho až do rána vyděšená a hrozně jsem se bála. Nejsem ani hysterka, ani věřící, spíš realistka a tak jsem se snažila najít příčinu. Dokonce jsem si myslela, že jsem snad na okamžik umřela. Nikomu jsem to nevyprávěla, stejně by nevěřil.
Ale asi před rokem, když jsem se sešla se svojí sestrou a povídaly jsme si, mi vykládala, co se jí asi před dvěma lety v létě stalo, a že jí to nebudu věřit... Na chlup to stejné! Jen s tím rozdílem, že ona spala vedle syna na manželské posteli.
Bohužel jsme si ani jedna nevzpomněla na přesnější datum, zda to nebylo náhodou ve stejný den.